Krystalizace medu
Známka kvality, ne závada
Možná se vám už někdy stalo, že jste si domů přinesli krásný tekutý med, a po pár týdnech se proměnil v tuhou hmotu. Možná jste zapochybovali o jeho kvalitě, nebo se vám dokonce zdálo, že se snad zkazil. Pravda je ale úplně někde jinde – krystalizace medu je naprosto přirozený jev a naopak dokazuje, že med je pravý a neředěný!
Proč med krystalizuje?
Med je složený převážně z přírodních cukrů – hlavně glukózy a fruktózy. A právě poměr těchto dvou cukrů rozhoduje o tom, jak rychle med ztuhne. Čím víc glukózy med obsahuje, tím rychleji začne krystalizovat.
Ke krystalizaci dochází, když se glukóza začne z roztoku oddělovat a vytvářet malé krystalky. Tento proces je zcela přirozený a nelze mu úplně zabránit – záleží na druhu květin, ze kterých včely med nosily, teplotě skladování a dalších faktorech.
Co všechno ovlivňuje rychlost krystalizace?
-
Druh medu – např. řepkový nebo pampeliškový med krystalizují velmi rychle, naopak akátový nebo medovicový zůstávají tekuté dlouho.
-
Teplota – ideální teplota pro krystalizaci je kolem 14 °C. V chladnu med tuhne rychleji, v teple se proces zpomaluje.
-
Způsob zpracování – u poctivého medu, který nebyl přehřátý ani nijak upravovaný, je krystalizace běžná. Průmyslově vyráběný nebo ředěný med často zůstává tekutý dlouho – což není výhoda, spíš varovný signál.
